Tamiya Cup 2011

Od podzimu 2010 jsem se synem členem klubu RC Polná, kde se věnujeme tréninku a závodům silničních RC modelů v měřítku 1:18. Nyní v květnu 2011, když nám skončili tréninky a z větší části i závody jsem začínal přemýšlet co budu dělat v létě a hlavně čím jezdit venku kolem baráku a třeba i na velkých dráhách na Moravě, které jsou otevřeny pro veřejnost zdarma a není pro mě problém při mé práci si každý čtvrtek zajet do Slavkova, Blanska či Brna potrénovat na dráhu z nějakou tou desetinou.

Lákalo mě nějaké větší měřítko, byl jsem se loni podívat na závodech Xray v Blansku, ale tyto vozy jsou na mě hrozně rychlé a neuřídil bych je a hlavně jsou cenově trochu jinde než jsem byl ochoten investovat. Proto jsem pátral spíše po něčem pohodovějším – pomalejším. Na masters.cz jsem zhlédl od Igora Vlahoviče snad všechny videa, články a foto o TT-01 E a připravovaném letním Tamiya CUPU který se jede v seriálu MIBOSPORT a tak jsem se rozhodl pořídit tento levný hobby podvozek – polohračku.

Podvozek jsem koupil za 1400 Kč bazarový na kuličkových ložiscích s novými olejovými tlumiči tamiya, hliníkový kardan, jedna ojetá sada závodních kol, včetně dost omlácené kastle HPI cca 10 měsíců starý bez elektroniky s motorem MIG.

Abych mohl absolvovat závody v TAMIYA CUPU musel jsem koupit servo, předepsaný pomalejší motor Johnson, pastorek 28 zubů, abych docílil nejtěžší převod, který na závodech všichni jezdí. Větší kolo 55 zubů jsem již měl na podvozku osazené od prodávajícího nové. Dále novou karoserii Tamiya – vše celkem za 1400 Kč.

Regulátor, baterie, vysílačku a přijímač jsem měl z jiných aut. Vyšlo mě tedy jeté auto něco kolem 3000 Kč. Nové by vyšlo cca o 1500 – 1600 Kč dráž. Nyní co jezdím na tréninky jsem o cca 10 – 15 % pomalejší než kolegové, chtělo by to ještě zainvestovat do lepšího regulátoru cca 1600 Kč a lepší baterie s více C na vybíjení – cca 1000 Kč.

TAMIYA CUP 2011

Teď k samotnému Tamiya CUPU – jede se letos 6 závodu v letní sezóně. Já jsem koupil auto před měsícem a to již byli odjeté 2 závody. Stihl jsem nastoupit tedy až do třetího závodu ve Svitavách.

První problém byl, vždy jsem závodil jen v tělocvičně na kobercích a nyní závod venku – předpověď počasí nezněla moc optimisticky – hlásili silné přeháňky na sobotu a nevěděl jsem zda na závod jet či ne, ale do Svitav je to 80 Km tak jsem ráno vyrazil. Bylo po dešti – vyrazil jsem v 6 hodin, abych byl na místě po sedmé hodině mezi prvními a vybral si u pořadatele nějaké vhodná jetá kola dokud nebudou přebraná neboť původní co jsem dostal k autu jsem již sjel.

Na dráhu jsem dorazil mezi prvními, již začínalo pěkně svítit slunce a zrovna pořadatel stříkal dráhu nějakým postřikem pro lepší přilnavost aut. Rozbalil jsem si stolek a šel za pořadatelem vybrat nějaké ty kola. Během hodinky se sjeli všichni další účastníci závodu. Vzhledem k nepříznivé předpovědi počasí se nás však sešlo tuším jen 25 závodníků. Což bylo hrozně málo na takovýto závod a v kvalifikacích jsme jeli 4 skupiny a ve finálovkách nás srazili do tří skupin. V našem Tamiya CUPU nás jelo celkem 9 aut.

Dráha ve Svitavách byla obrovská oproti dráhám co jsem byl zvyklý z osmnáctin. Auto mi jezdilo dobře, byla tam jen jedna nejvzdálenější zatáčka, kde snad každý aspoň jednou chytnul talíř a auto v plné rychlosti letělo vzduchem v kotrmelcích, mě se to podařilo 2 x. První kvalifikaci jsem dokončil snad 6 z devíti což bylo super, avšak pak se zjistilo, že jeden favorit se zamotal do vesty či nějakého hadru a snad přes minutu ho vymotávali a další měl technický problém. Takže bych dojel předposlední.

Mým cílem bylo a je to tak vždy – nebýt poslední !!!! Finálové jízdy jsem dojel vždy tak 3 od konce. Poslední skončil kolega, který měl vždy technický problém, jinak by mě určitě porazil. A předposlední byl další závodník, který měl také určité problémy s pneu, ale to jsem měl i já. Poslední finálovku jsem dojel opět třetí od konce, jednoho závodníka jsem porazil a jeden měl opět technický problém, takže si myslím, že regulérně bych skončil předposlední. Jinak jsem byl nakonec sedmý s devíti. Což jsem byl moc spokojený. Na poslední finálovku jsem koupil jeté kola na zadek corally za 50 Kč a auto konečně sedělo jak přibité viz: toto video – poslední závod ve Svitavách – natáčel nás Igor Vlahovič.

Závody byli pohodové, 6 závodníků s TT-01 včetně redaktora Igora Vlahoviče jsme seděli vedle sebe a kecali o všem možném a já se radil převážně o kolech, se kterými jsem stále laboroval, neboť mi pořád ujížděl zadek a až na poslední finálovku po zakoupení kol sedělo konečně auto jak přibité. Jednu finálovku jsme dojeli všichni závodníci v rozmezí snad 20 ti sekund, což když máme stejné motory a stejnou techniku tak je to opravdu jen o zkušenostech. Byl jsem nadšen a spokojen.

Měl jsem totiž trochu strach jak jsem slýchával, že na závodech desetin bývá třeba 80 lidí a vůbec si člověk nezajezdí a je to na dlouho. Tak na seriálu MIBOSPORTU aspoň ve Svitavách zatím OK, v Brně prý bylo lidí však přes 50 – na prvním závodě.

Nyní trénuji každý čtvrtek na dráhách na Moravě, abych zlepšil svojí techniku jízdy a jezdil čistější stopu po bílých čarách v zatáčkách. Čekám na nový regulátor s USA Castle MAMBU a zvažuji koupi nové závodní baterie, aby mi auto ještě o něco víc zrychlilo.

Na závody zatím jezdím sám, snažil jsem se zlákat pár svých známých v HB, ale všichni jezdí teréňáky a v RC klubu Polná zatím také nikdo nemá zájem o tyto Hobby závody. Ještě mě letos čeká závod v červnu v Brně, v srpnu ve Slavkově a v září v Blansku.

Také mě láká závod, který pořádá letos již druhý ročník Igor Vlahovič ve Slavkově v červenci na pěkné a asi největší dráze v ČR s podvozky TT-01. Jedná se o 10 ti hodinový vytrvalostí závod, ale zkusím to až příští rok až trochu vylepším auto a třeba koupím další auto TT-01E a dáme dohromady nějaký tým 3 – 4 lidí ať už s kámošema s HB nebo třeba s kolegy s klubu, se kterýma bychom třeba mohli i podat nějaký solidní výsledek.

Petr Novák - RC Polná