Tamiya CUP hala Hrotovice – 6. Závod

Šestý závod – 25.2.2012 Hrotovice

Na tento závod jsem se těšil, konečně bez teploty, kterou jsem minule měl. Měl jsem nový motor Johnson, který jsem horko těžko sháněl, ale nakonec se podařilo v jednom počítačovém velkoobchodě ho sehnat. Do auta jsem nainstaloval zpět regulátor Mamba, který má i zpátečku, neboť posledně jsem byl poslán soupeřem do svodidel a než mě někdo nahodil všichni mi ujeli. Bylo nás přihlášeno do Tamiya CUPU 15 závodníků, což zatím nikdy nebylo a tak jsem byl zvědavý zda nás pořadatelé konečně rozdělí na 2 skupiny a pojede se lépe.

První kvalifikace:

Na startu zase přibyli 3 nový jezdci, který v Tamiya CUPU nikdy nejeli – z toho jeden rakouský jezdec Ressl a pak také jedna zástupkyně něžného pohlaví - jen tak dál, uvítáme další -)). Pořadatelé udělali dvě skupiny, tak jsme byli mi rychlejší moc spokojeni. Resslovi to při tréningu jezdilo hrozně rychle a chtěli jsme udělat technickou prohlídku co to tam má za motor. Nakonec jsme se dohodli s kolegy, že ho necháme odjet jednu kvalifikaci a pokud tam bude velký rozdíl, prohlédneme jeho auto. Startoval jsem z druhého místa a bylo nás ve skupině 8 rychlejších jezdců, takže to vypadá na dobrý závod. Hned po startu mi ujel Maňoušek, dojel mě Jarda Kopecký a předjel mě rakouský jezdec Ressl. Auto vůbec nejelo, jak kdyby bylo bez šťávy – mohl za to regulátor mamba se zpátečkou. Dojel jsem nakonec čtvrtý bez jakékoliv chyby a zpátečka v podstatě není potřeba, když pomalejší jezdci jedou v béčku. Ressl vyhrál o 3 sekundy před Maňouškem tak jsme motor nijak dále neřešili.

Druhá kvalifikace:

O přestávce šel okamžitě regulátor mamba z auta ven a do auta jsem osadil zpět regulátor LRP v 7.1. Auta jelo znatelně rychleji a jelo se mi velice dobře. V půlce závodu mě však dostalo, že Jarda Kopecký mi dal na rovince při plném plynu snad 3 metry. Tuto kvalifikaci jsem vůbec nechyboval oproti jiným jezdcům a závod dojel na druhém místě s rakouským jezdcem Resslem. Třetí byl Maňoušek dále Kopecký, Pokorný atd. Zjišťoval jsem co má kdo za převod. My od nás s depa jsme jezdili 55/25, Kopecký měl 55/28 a při čistění podvozku u kompresoru jsem potkal vítězného Ressla a mojí lámanou němčinou jsme trochu pokecali. Obhlížel jsem jeho auto a hlavně motor, na který jsme chtěli udělat technickou prohlídku, neboť jel oproti nám o hodně rychleji. Motor měl Mabuchi (aspoň zvenku to byl on i s nápisem) a regulátor mrňavý Tamiya, ptal jsem se ho na převod a měl také jako Jarda Kopecký nejtěžší převod 55/28. Je pravda, že dnešní trať je hodně rychlá, jsou tam dvě rovinky a rozhodl jsem se na poslední kvalifikaci nasadit také nejtěžší převod a kecali jsme s rakouským jezdcem, že další kvalifikace bude zajímavá.

Třetí kvalifikace:

Na tuto kvalifikaci tedy nastupuji jako většina jezdců v popředí převod 55/28, já zpět staronový regulátor. Ihned po startu jsme jeli za sebou Maňoušek, já a Ressl, kterého jsme dojeli a na pár vteřin jsem ho i předjel. Poté jsem se sám vyboural do svodidel a opět bez zpátečky čekal 6 sekund, než mě někdo nasadil. I přes nejtěžší převod Jarda Kopecký mě na rovince doháněl, ale rozdíl byl již minimální – zřejmě jeho ještě lepší regulátor TEKIN a lepší baterie než mám já. V podstatě celou rozjížďku jsme jeli za sebou Rakušák, Maňoušek, Kopecký, já, Pokorný. Dokonce Maňoušek ještě chvíli vedl, ale před cílem ho Ressl opět předjel. Pak jsme nasazovali skupinu D – open a já vyrazil do restaurace na oběd. S tím, že je všechno otevřeno a ve skupině A, kde se změní pár jezdců si pěkně zazávodíme. Když jsem se vrátil tak k mému překvapení pořadatel chtěl ušetřit půl hodinu času a obcházel závodníky Tamiya CUP, zda je možné nás sloužit do jedné skupiny – 14 jezdců. Kupodivu většina jezdců byla pro, aspoň to prý bude pořádné maso – blbci -))). Takže na finálovky se vůbec netěším. Opět to bude hodně o náhodě a kdo s pomalejších jezdců o kolo zpět Vás sejme. Na to jsem tedy hodně zvědavý, protože zrovna já jsem na to na posledním závodě dojel. Startuji ze 3. Místa tak uvidíme.

Finálovky:

První finálová jízda Pořadatel vyzval všechny účastníky Mibosport závodů ať se jdou podívat na tento závod, kde je nejvíce závodníků v historii závodů – 14 jezdců na trati. Na prvních čtyřech místech se nám start povedl. Ressl, Maňoušek, já, Kopecký. Chvíli jsme jeli všichni za sebou, po minutě šel do vedení překvapivě Patrik Maňoušek a vedl, Ressl na druhém místě, já třetí. V půlce finálovky se Maňoušek naboural přes střechu a ihned jsme ho oba předjeli. Minutu před koncem jsem se dostal na první místo, neboť vedoucí jezdec měl kolizi s jezdci o kolo zpět. Chvíli před cílem mě však dotáhl a já se ho již držel a jel v těsném závěsu za ním. Dojel jsem druhý 1,5 sekundy za ním – což je pro mě vynikající umístění. Patrik Maňoušek nakonec dojel třetí. Jezdec Matyášek to po dvou minutách jízdy vzal pro neustále bourání pomalých jezdců mezi sebou. Rakouský jezdec Ressl byl z toho také docela dost překvapený, že toto ještě nezažil.

Druhá finálovka:

V této finálovce jsem měl opět štěstí, hned od začátku jsme šli do vedení Maňoušek a Novák, Ressl havaroval ve druhém a třetím kole s jezdci o kolo zpět a pak zřejmě pro poruchu odstoupil. Celou dobu jsem jel za vedoucím Maňouškem, kterého jsem neustále doháněl, ale vždycky mě někdo sejmul z pomalejších jezdců, ale naštěstí vždy jen lehce, že jsem ztratil pár sekund. Překvapil nový jezdec Voda, který startoval z 11. Místa a dojel jako třetí o kolo za mnou. Tak a teď jak to dopadne, já, Maňoušek a Ressl můžeme být každý celkově první – záleží jak dojedeme poslední finálovku.

A je tu poslední finálovka:

V této finálovce se nám opět na prvních pozicích dařilo. Po startu se dostal do čela Maňoušek, který však po chvíli sám chyboval a já s Resslem jsme ho předjeli. Poté se prodírali mezi pomalejšími jezdci a pořadí již zůstalo nezměněné. Čtvrtý Kopecký, pak Coufal a na šestém místě nový neznámý závodník Voda. Celkové pořadí i přestože jsem byl 3 x druhý tak jsem celkově skončil třetí. Měli jsme s Maňouškem již potřetí v tomto seriálu stejný počet bodů a opět rozhodovalo pořadí na startovním roštu ve finálovkách. 2 x bodoval on. Jednou jsem vyhrál já.

Jen krátce co se dělo okolo – ve Formuli se dnes nedařilo rakouskému jezdci Horst-Reinhardt Ernstovi, který posledně vyhrál. Po první finálovce odstoupil a celá jejich skupina po druhé finálovce odjela domů, jak je jejím zvykem – posledně ani nečekal na vítězný pohár.

Patrik Maňoušek měl dnes také báječný den. Posledně byl poprvé druhý a stál na stupni vítězů. Dnes však první 2 kvalifikace neměl počítané. První mu pořadatel omylem vypnul na PC jeho čip. Druhou kvalifikaci mu pro změnu nepočítal čip vůbec. Jezdců však s nepočítanými koly přibývalo a pak se zjistila nějaká závada na drátu u měření či co. Třetí kvalifikaci odjel a dojel třetí. Startoval z posledního 13. Místa a v první finálovce dojel pátý. Před další finálovkou však při zapojování baterie jen lehce zavadil kontakty od regulátoru na baterce a regulátor zkratoval – tímto pro něj závod skončil – regulátor na odpis.

Pěkná podívaná byla na TC open, kde v áčku mezi sebou bojovali Hudy Martin a Kunák Zdenko, kde vyhrál všechny finálovky Hudy o 2 až 5 sekund na finálovku.

Příští závod bude poslední. Dorazí nějací Japonci od YOKOMO, tak jsem zvědav jak to bude probíhat.

autor: Petr Novák

Fotogalerie